Frýdlant nad Ostravicí, příspěvková organizace

Základní umělecká škola Leoše Janáčka

 

Hlavní strana

Přihláška a školné

Akce školy

Občanské sdružení

Dokumenty školy

Kontakty

 

 

 

 

 

Kontakt:


Padlých hrdinů 292
Frýdlant n. O.
73911
tel. a fax:
+420 595 176 906
e-mail: zus_frydlant@volny.cz

Literárně dramatický obor

   Literárně - dramatický obor byl v naší škole znovu otevřen ve školním roce 2007/2008 a navštěvuje jej 13 žáků. Bližší informace získáte v naší škole u pí učitelky Jitky Kvasničkové.

Fotky z inscenace "7 rodin od jezera Piplpopl" šk. rok 2009/2010

 

"Hrajeme si s příběhy, se slovy"

Obchod Ikea a tři myši

U nás to nějak nezačalo. Šli jsme do našeho nejoblíbenějšího obchodu. Já a ségra jsme se rozhodly, že si budeme prohlížet různé věci. Brácha Ivan a ségra Lucka (protože jsou menší) se rozhodli, že půjdou do koutku. Domluvili jsme se, že se budeme navštěvovat. A tak jsme šly. Prohlížely jsme si obří televize a kuchyně, zářízené byty... Došly jsme i k plyšákům, nevíc co se nám líbilo byly tři myši. Hnědá, černá a bílá. Protože měla mít Lucka narozeniny za týden, řekly jsme si, že ji jednu z myší koupíme. Nevěděly jsme ale jakou. Lucka nám musela říct sama. Šly jsme po šipkách. Myslely jsme si, že dojdeme k dětskému koutku, jenomže jsme byly ve skladu u pokladen. Obejít se nám to nechtělo. Chtěly jsme jet výtahem, jenže výtah jel jen ze zdola nahoru. Počkaly jsme než nahoru pojedou lidé a čekaly jsme patnáct minut. Byla to pěkná nuda. Až konečně přijeli a nastoupily jsme do výtahu. Čekaly jsme přes půl hodiny. Ale výtah nikdo nepřivolával. Čekat se nám už nechtělo a tak nezbývalo už nic jiného než podlézt vrátka. Nechtěly jsme ať si o nás myslí, že jsme zloději. Musely jsme tedy počkat.
První člověk přešel...
Druhý člověk přešel...
Třetí člověk přešel....
…třicátý čtvrtý člověk přešel.
Konečně jsme mohly přejít.
Dole se na nás dívala prodavačka jako na zloděje. Zaklepaly jsme na okýnka a Ivan s Luckou přišli.
Nejvíc se jí líbila bílá myška!



Černý lyžař

Jeli jsme na sjezdovku Kubínskou holu. Tím vše začalo. Nikdo z nás netušil, co se stane, tak jsme jeli pomalu dolů po sjezdovce. Jedu pomalu, pěkně a dávám si pozor. Co najednou nevidím... Přede mnou je kopeček ze sněhu. Byla by to fatální chyba do něj narazit a spadnout. Já tu chybu udělala. Najela jsem na něj a spadla. Svět se 3x zatočil, zakolébal a nakonec zastavil. Měla jsem štěstí. Nic mi nebylo. V tu ráno slyším : „sssssííííísssss“. Nějaký muž v černé bundě projel kolem mě.
Slyším : „skřřřáááápp“ ! Stalo se to, co se stát nemělo. Poškrábal mi snowboard!! Dívala jsem se na něj s výrazem nenávisti. On jel sice dál, ale po chvíli se mu nějak rozjely lyže a spadl... Po chvíli se postavil, nazul si lyže a odjel. Na jeho černé čepici zůstal sníh z pádu... Měli jsme oba štěstí. Nikomu z nás se nic nestalo...doufám...
S.K.=A.K.=L.K.


Černá noc

Všechno to začalo když přijel můj vzdálený bratránek s tetou. Šel jsem s ním ven. Byla tma, že by v ní i kočka zabloudila. Šli jsme kolem vesnice, kolem lesa, potom jsme slyšeli houkání sov, vytí vlků a mňoukání koček. Najednou se proti nám rozjel traktor a jen tak tak jsme uhnuli. Dále jsme pokračovali na zahradu. Já vylezl na strom a díval jsem se. Uviděl jsem divného muže v kápi. Zasmál se a zmizel... V tu ránu se pode mnou urvala větev a já spadl! A tak jsem radši šel s bratránkem domů...
F. Siladi

 

Fotografie šk. rok 2008/2009

 

Fotografie z přehlídky Opavská rolnička 2010